Památková péče

 

Účel zákona o státní památkové péči (zákon č. 20/1987 Sb.) je vymezen v § 1, v němž je uvedeno: ,,Stát chrání kulturní památky jako nedílnou součást kulturního dědictví lidu, svědectví jeho dějin, významného činitele životního prostředí a nenahraditelné bohatství státu. Účelem zákona je vytvořit všestranné podmínky pro další prohlubování politickoorganizátorské a kulturně výchovné funkce státu při péči o kulturní památky, o jejich zachování, zpřístupňování a vhodné využívání, aby se podílely na rozvoji kultury, umění, vědy a vzdělávání, formování tradic a vlastenectví, na estetické výchově pracujících a tím přispívaly k dalšímu rozvoji společnosti.“

I když se to na první pohled nemusí zdát, péče o naše kulturní dědictví není ovšem pouze záležitostí státní správy. Ale nás všech, kteří zde žijeme a každým dnem se více či méně s památkami setkáváme. Přesto hlavní úloha v péči o zachování a ochranu památek případně objektů v plošně památkově chráněných územích, ale samozřejmě zůstává především na jejich vlastnících. Péče o naše kulturní bohatství v praxi znamená velkou ohleduplnost a pochopení vůči všem hodnotám, které právě kulturní památky představují. Proto by vždy v souladu s památkovým zákonem měla být jejich ochrana a zachování prioritou. Neméně důležitým úkolem je také popularizace a přiblížení památek nejširší veřejnosti a především zdůraznění jejich kulturně historického významu tak, abychom hodnoty, jež byly po staletí tvořeny mnoha kulturami, předali příštím generacím v co možná nejlepším stavu.

Na závěr přejeme našim památkám uvědomělé vlastníky, pozornost příslušných státních orgánů a zájem nejširší veřejnosti, neboť ať již si to chceme přiznat nebo ne, naše krajina by bez kostelíčků, božích muk, křížků, kapliček i roubených nebo zděných chaloupek nebyla už tak malebná, stejně tak města a městečka bez jejich krásných historických center. Památky prostě k naší krajině patří a jsou naší chloubou. Važme si jich, jsou dokladem lidské tvořivosti! Obohacují naše prostředí a nesou svědectví nejen o kultuře dob minulých, ale i o nás samotných.