Vše o Železném Brodě

Vyrovnání s minulostí, aneb, když se řekne ŽELEZNOBRODSKÉ SKLO

Počet příspěvků: 3 zobrazené: 1 - 3

Předmět: Vyrovnání s minulostí, aneb, když se řekne ŽELEZNOBRODSKÉ SKLO

Historie zušlechťování skla sahá na Železnobrodsku až někam do druhé poloviny 16. století. Výroba a zpracování skla a skleněné bižuterie byly založeny v Železném Brodě a okolí v převážné většině na českých firmách a živnostech. Dle dobových Almanachů, byly nesčetné druhy výrobků desítek firem prostřednictvím místních vývozních domů a společností exportovány z 90 % do světa. Tento vývoz směřoval především do Spojených států amerických, Indie, Velké Británie, Francie, Itálie, Španělska, kde díky jakosti těchto výrobků, vkusu, vynalézavosti a kombinačnímu smyslu sklářských výrobců, byl vyvážený sortiment velice žádaný.


K umělecké a technické úrovni železnobrodského skla, k jeho konkurenceschopnosti ve světě, velikou měrou přispělo usnesení Národního shromáždění z 12. prosince 1919, kterým bylo povoleno zřídit první českou odbornou sklářskou školu v Železném Brodě. Další rok byla zahájena výuka a obecně měla přispět k výchově českých odborníků pro tehdejší sklářskou výrobu na Železnobrodsku a Jablonecku.


Uměleckoprůmyslovou školou sklářskou v Železném Brodě prošla řada vynikajících osobností, ať již jako profesoři nebo absolventi, z nichž mnozí dosáhli vysokých ocenění a uznání. Je zajímavé, že někteří mnohem větších v zahraničí než doma.


Vztah ke sklu, škole i městu lze vycítit i z vyznání prvního ředitele architekta Aloise Meteláka: "Měl jsem rád práci ve škole, odejít jsem nemohl a nikdy jsem toho nelitoval. Město je krásně položené, na krajinu kolem neomrzí se dívat. A pak, nedaleko jsou Krkonoše. V blízkém okolí jsem nadšen Malou Skálou, Suchými skalami. Když si vylezete u nás na kopec, máte denně před očima celé panorama. Výhled je pěkný za každého počasí, v létě i v zimě. Kouzelné pohledy dává řeka Jizera, která dělá přes Brod pěkně točené S. Dříve tu bylo dobře zachované dřevěné město, škoda, že ty domky pomalu jeden po druhém mizí. Škoda, moc se mi líbily".


Nelze bohužel zjistit, co by pan architekt s výtvarným cítěním a smyslem pro proporce říkal dnešním panelovým výškovým domům a sídlištím. Rovněž nelze přesně zjistit jak by vypadala současná průmyslová podoba a struktura Železnobrodska, pokud by nebyl její přirozený vývoj přerušen druhou světovou válkou a únorem 1948, lze pouze odhadovat. Je však více nežli pravděpodobné, že by to nebyla podoba dneška.


Před druhou světovou válkou se totiž výrobou a zušlechťováním skla zabývaly desítky českých firem a živností a faktem zůstane, že naprosto všichni tito podnikatelé o své firmy a živnosti zakrátko po skončení války přišli. Dobu, osobních tragédií, kdy „národní“ podniky vznikaly a soukromé zanikaly takřka přes noc z moci úřední, propagační, komunistické brožury ŽBS popisují takto:

"Již v únoru 1948, po jmenování obrozené Národní fronty, se v Železném Brodě scházejí straničtí a odboroví funkcionáři a zástupci sklářských dělníků a dávají podnět k socializaci sklářského a bižuterního průmyslu na Železnobrodsku. Nejdříve formou Národních správ, které byly vyhlášeny nad prvními 53 sklářskými a bižuterními firmami a živnostmi. Rozhodnutím expozitury ONV v Železném Brodě pod č. 3036/48 byla vytvořená Národní správa skleněného zboží a výrobků z umělých hmot a již 7. dubna 1948 byl se zpětnou platností k 1.lednu 1948 utvořen národní podnik „Železnobrodské sklo Železný Brod".


Z toho je zřejmé, že si na Železnobrodsku vskutku se znárodňováním pospíšili. Majitelé soukromých sklářských firem a živností obdrželi tzv. „Výměr“, který pro ně znamenal ztrátu majetku spojeného s podnikáním, přesněji přišli o aktiva a pasiva /úvěry/ spláceli mnozí ještě dlouhá léta. Tento brutální dokument obsahoval závěrem konstatování: "Toto rozhodnutí je konečné a opírá se o citovaná zákonná ustanovení".


Netušíc, že žádná rozhodnutí nemohou být konečná, socialističtí podnikatelé postupně „realizovali usnesení různých sjezdů KSČ“, pověřující je k plánovitému rozvoji a centralizaci sklářského a bižuterního průmyslu. Na sklonku jejich éry většina nositelů sklářských tradic v Železném Brodě z důvodu naprosté absence jiných možností tvořila a pracovala v jedné velkovýrobně a přespávala v panelových sídlištích. Výjimkou byli osobnosti které dosáhli takového světového věhlasu, který jim zajišťoval i doma relativní svobodu. Nevyčíslitelné materiální i morální škody způsobené snahou režimu, mít vše centralizováno a pod kontrolou, vydávali představitelé totality za úspěchy opravdu rafinovaně, že mnozí tu dobu velebí dodnes - posuďte sami:"Národní podnik ŽBS v krátké době vybudoval bižuterní a sklářskou výrobu na moderních základech. V roce 1961 byl položen základní kámen k výstavbě nového závodu v Železném Brodě a o pět let později zde byl zahájen provoz. Pod jednu střechu byla převedena tradiční výroba z nevhodných, zastaralých a od sebe vzdálených provozoven manufakturního charakteru. V prostorných halách byly vytvořeny podmínky pro lepší práci. Železný Brod se stal důstojným centrem s vlastní sklářskou hutí, se soustředěnou výrobou dutého a uměleckého skla, skleněných figurek, broušených perlí apod. Brzy přibyly i další netradiční obory. Železnobrodské sklo se stalo největším světovým výrobcem skleněné bižuterie, vyváží do všech částí světa a je ověnčeno množstvím udělených čestných uznání, zlatých medailí z mezinárodních výstav a veletrhů. Neobyčejnou péči věnuje podnik bytové výstavbě, kdy na konci roku osmé pětiletky bydlí v Železném Brodě v podnikových bytech na 700 rodin".


Každý, kdo se kdy seriózně a systémově zabýval odstátněním a privatizací ví, jak je nesmírně složité průmyslový komplex z dob tuhého centralismu s kapacitou cca 2 000 zaměstnanců, dovést k prosperitě v tržním systému. Pokud navíc zaměstnává v provinčním městě bez jiného průmyslu, s cca 3500 obyvateli v produktivním věku, jednoho či více členů téměř každé rodiny, je to ještě složitější.


V takovém postavení se ocitlo po roce 1990 nově rekonstruované vedení firmy ŽBS, bez mnohaleté praxe v řídící sféře, bez politických zkušeností a vazeb na dlouhodobě budované sítě kontaktů, které mělo navíc od počátku devadesátých let i poněkud jiný názor, na regionální strategii odstátnění a privatizaci tzv. „rodinného stříbra".

Ta vznikla krátce po listopadu 1989 v sousedním Jablonci n. N., jako záměr lidí různých postavení v bižuterním, sklářském a obchodním oboru, kteří se aktivně podíleli na odstátnění a privatizaci „PZO Jablonex“ a „k.p. Jablonecká bižuterie“. Po zrušení centrálního generálního ředitelství v Jablonci nad Nisou, poněkud paradoxně pro Železnobrodské, spočívala ona strategie opět ve spojení výrobních subjektů, za účelem obrany proti zahraniční konkurenci s cílem uchovat majetek v českých rukách, minimalizovat náklady a maximalizovat výnosy. Věcně správná úvaha, nicméně zřejmě jen v rámci regionu kde vznikla. Nutno totiž připomenout, že v Jablonci nad Nisou byla situace po roce 1990 oproti Železnému Brodu z geografického i historického hlediska zcela odlišná. Česká historie skla a bižuterie v  bývalých Sudetech začínala po roce 1945 odsunem německých majitelů firem s nástupem centralizace a výstavbou velkokapacitních objektů (Jablonex, Bižuterie apod.). Nebylo tudíž až tak na co navazovat, kam se vracet, odpadly restituce, nedocházelo k obnově původních živností ani firem. Železný Brod patřil historicky vždy do tzv. kraje, na rozdíl od pohraničního Jablonce n.N. Železnobrodští také po tzv. sametové revoluci za rodinné stříbro spíše považovali tradici a dovednosti, nikoliv novou velkovýrobnu, jejíž cena byla snad jen v univerzálnosti použití, vzhledem ke snadně přestavitelné skeletové konstrukci.


Vraťme se ale do Železného Brodu, kde většina obyvatel panelových sídlišť na přelomu osmdesátých a devadesátých let pracuje v této velkovýrobně ŽBS. Nové vedení, kterému spadlo neblahé dědictví centralizace do klína, v roce 1993 vypracovalo privatizační projekt, v němž byla nabídnuta spoluúčast zaměstnancům sdružených do nově založené a.s. KORÁL. Základní jmění této společnosti tvořil souhrn vkladů potenciálních akcionářů, který spolu s úvěrem měl sloužit k nákupu většinových akcií a.s. Železnobrodského skla. V tomto projektu bylo počítáno s kooperací na tržních základech s mnoha místními i regionálními živnostmi. Pozn.: Na podobných základech byla zprivatizována Jablonecká Preciosa. Privatizační projekt na ŽBS byl v témže roce schválen vládou Václava Klause.


VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY
USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

ze dne 16. června 1993 č. 318

k privatizačním projektům, které prošly připomínkovým řízením ve
smyslu usnesení vlády z 29. července 1992 č. 510, o projednávání
a schvalování privatizačních projektů, ve znění usnesení vlády
z 23. září 1992 č. 562, usnesení vlády z 24. února 1993 č. 79
a usnesení vlády ze dne 17. března 1993 č. 123
(materiál č. 30)

Vláda

  1. schvaluje privatizační projekty na přímé prodeje majetku státních podniků a majetkové účasti státu v rozsahu, způsobem a nabyvatelům uvedeným v částech A, B a C přílohy tohoto usnesení;

  2. ukládá ministru pro správu národního majetku a jeho privatizaci zajistit provedení aktualizace prodávaného majetku a jeho privatizaci ve smyslu přílohy tohoto usnesení.

Provedou

ministři (zakladatelé),

ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci,

předseda prezídia Fondu národního majetku


Předseda vlády

Doc. Ing. Václav K l a u s , CSc., v. r.

Postupně se potom více či méně úspěšně dařilo vyřídit restituční nároky, odbourávat ztrátové a vysoce nákladové činnosti, stabilizovat zaměstnance, sortiment i kvalitu produkce, transformovat od 1.března 1994 státní podnik na státní akciovou společnost, hledat a nacházet různé obchodní příležitosti pomocí vlastního marketinku a obchodního úseku. Majetek nepotřebný k obchodně výrobní činnosti byl prodán nebo převeden na město. Dobrovolný i vynucený, odchod cca 600 zaměstnanců, během krátké doby, do vlastních, nově vzniklých či obnovených živností, provozovaných po garážích a bytech zásadním způsobem neovlivnil chod ŽBS ani zaměstnanost v regionu. Ne všechno se samozřejmě dařilo, např. bylo poskytnuto několik, na první pohled výhodných půjček, které se později ukázaly jako vyloženě rizikové. Přesto se, bývalý monopolní sklářský zaměstnavatel na Železnobrodsku s.p. ŽBS, nositel státního vyznamenání za zásluhy o výstavbu, podnik 25. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou, podnik 25. výročí založení KSČ, přes zásadní výhrady, výpady a nesouhlas zastánců či nositelů podobných vyznamenání, postupně stabilizoval.


Management se konjunkturální výkyvy snažil eliminovat podporou i momentálně méně ziskových programů, což samozřejmě poněkud snižovalo zisk, ale na druhou stranu nezaměstnanost na Železnobrodsku byla minimální. Dalším krokem plynoucím z logiky věci byl pronájem části areálu firmě Titania s.r.o. a podobné pronájmy měly následovat. Vznikala tak poměrně solidní pracovní prostor pro místní výrobce a firmy. Po rozpadu centrální výroby skla a bižuterie bylo totiž zakrátko jasné, že samotné ŽBS nemůže efektivně a dlouhodobě využívat tak rozsáhlé a nákladné výrobní prostory, přestože se, podle slov tehdejšího ředitele společnosti a předsedy představenstva a.s. Ing. Františka Peňáze CSc., spoluautora privatizačního projektu, společnost do července roku 1997, přes všeobecně známou platební morálku, nedostala ani náznakem do jakékoliv platební neschopnosti. Veškeré závazky vůči státnímu rozpočtu /daně z příjmu, odvody z mezd, DPH apod./, zákonným pojištěním a dodavatelům plnila beze zbytků. Za rok 1996 vykázala zisk po zdanění ve výši cca 15,2 mil. Kč., poměr výroby a zakázek měla vyrovnaný. 1 200 zaměstnancům byly vždy řádně vyplaceny jejich finanční nároky a mzdy. Společnost měla výraznou převahu platební obchodní bilance ve směru vývozu a odvedla v roce 1996 na daních z příjmů právnických osob cca 10,35 mil. Kč, fyzických osob cca 11,2 mil., na zdravotní zákonné pojištění cca 27,8 mil., sociální cca 33,85 mil., DPH odvedla ve výši cca 34 mil. Kč. To celé sečteno a podtrženo činilo to cca 117,2 mil. Kč.


Jen ve věci privatizace, vzhledem k neustálým administrativním problémům a posunům termínů se nezměnilo téměř nic, kromě kosmetické úpravy názvu v roce 1994 ze státního podniku na státní akciovou společnost.


Tak jak státní akciová společnost ŽBS, podle veřejných ročních uzávěrek, tvořila stále větší nerozdělený zisk, tak jednání s bankami o půjčkách na dokončení odstátnění v intencích původního privatizačního projektu, stejně jako jednání s FNM o splátkovém kalendáři, byla stále méně úspěšná.


Zhruba rok po nástupu vlády Miloše Zemana valná hromada složená ze zástupců FNM a menšinových akcionářů (mj. i zástupcem města Železný Brod) 31.8.1999 odvolala Ing. Františka Peňáze CSc. ze všech funkcí, zcela rekonstruovala vedení ŽBS a.s. a 16. února 2000 došlo ke zrušení původního privatizačního projektu.


VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY
USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 16. února 2000 č. 196 + P
o privatizaci akcií společnosti Železnobrodské sklo, a.s.

Vláda

  1. bere na vědomí informace o privatizaci akcií společnosti Železnobrodské sklo, a.s., obsažené v předloženém materiálu;

  2. ukládá místopředsedovi vlády a ministru financí ve spolupráci s ministrem průmyslu a obchodu

    1. zajistit provedení veřejného výběrového řízení na výběr nabyvatele 84,8% akcií společnosti Železnobrodské sklo, a.s., tak, jak je uvedeno v příloze tohoto usnesení,

    2. předložit vládě do 30. září 2000 výsledky veřejného výběrového řízení provedeného podle bodu II/1 tohoto usnesení jako podklad pro vydání změny rozhodnutí o privatizaci 84,8 % akcií společnosti Železnobrodské sklo, a.s.

Provedou:

místopředseda vlády a ministr financí,

ministr průmyslu a obchodu


Předseda vlády

Ing. Miloš Z e m a n

v z. JUDr. Pavel R y c h e t s k ý , v. r.

místopředseda vlády

Příloha k usnesení vlády ze dne 16. února 2000 č. 196


Veřejné výběrové řízení na výběr nabyvatele 84,8% akcií společnosti Železnobrodské sklo, a.s.


I. Kritéria

  1. Výše nabídnuté kupní ceny, která nesmí být nižší než 240 mil. Kč.

  2. Podnikatelský záměr bude strukturován tak, že zahrne:

a) základní směry rozvoje společnosti,

b) zabezpečení exportních trhů a další posilování vývozní pozice na těchto trzích,

c) zajištění zachování a posílení tradičních kooperačních vazeb v rámci bižuterního průmyslu,

d) analýzu výrobních a odbytových možností,

e) kvantifikaci potřeby investic a možnosti jejich zajištění,

f) analýzu potřeb pracovních sil,

g) předpokládanou tvorbu a rozdělení zisku,

h) dosavadní zkušenosti v oblasti sklářského průmyslu.

Obě kritéria jsou rovnocenná a budou posuzována ve vzájemné vazbě.


II. Okruh účastníků - Bez omezení.

  1. Vyhodnocení - Vyhodnocení bude provedeno komisí Fondu národního majetku České republiky, jejímiž členy budou zástupci Ministerstva financí, Ministerstva průmyslu a obchodu a Fondu národního majetku České republiky.


FNM ČR v souladu s tímto usnesením vlády ve spolupráci s MF ČR a MPO ČR vyhlásil veřejné výběrové řízení na nabyvatele 211 046 kusů akcií, což představovalo 89,26% akcií akciové společnosti Železnobrodské sklo a.s., IČO 60278226. Vyhlašovaná minimální hodnota nabídky na celý balík akcií činila 240.000.000,- Kč.


27. listopadu 2000 byl vyhlášen a schválen výsledek.

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY
USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 27. listopadu 2000 č. 1192

o změně rozhodnutí o privatizaci majetkové účasti státu
na podnikání společnosti Železnobrodské sklo, a. s.,
tj. o privatizaci 211 046 kusů akcií na základě výsledků
veřejného výběrového řízení

Vláda

I. bere na vědomí zprávu o průběhu a výsledku veřejného výběrového řízení na výběr nabyvatele majetkové účasti státu na podnikání společnosti Železnobrodské sklo, a. s. obsaženou v části II předloženého materiálu;


II. mění podle § 10 odst. 7, resp. 8 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů, rozhodnutí o privatizaci majetkové účasti státu na podnikání společnosti Železnobrodské sklo, a. s., vydané vládou usnesením z 16. června 1993 č. 318 a usnesením z 23. dubna 1997 č. 261 tak, že 211 046 kusů akcií bude privatizováno na základě výsledků veřejného výběrového řízení formou přímého prodeje firmě Bijou Terra, s. r. o., Jablonec nad Nisou, U Přehrady 61, PSČ 466 01, IČ: 62738933. Kupní cena je stanovena ve výši nabídky, tj. 1 330,-Kč za jednu akcii.


Podmínky privatizace:


Fond národního majetku České republiky uzavře kupní smlouvu s nabyvatelem při splnění následujících podmínek:


  1. nabyvatel zaplatí 10 % kupní ceny před podpisem smlouvy,

  2. nabyvatel doplatí zbylých 90 % kupní ceny do 90 dnů od podpisu smlouvy,

  3. převod akcií na nabyvatele se uskuteční až po zaplacení celé kupní ceny,

  4. za porušení podmínek splatnosti zbývajících 90% kupní ceny si prodávající započte smluvní pokutu ve výši zaplacené zálohy 10 % kupní ceny,

  5. nabyvatel se zavazuje učinit do 60 dnů od převodu předmětných akcií minoritním akcionářům veřejný návrh na odkup akcií minimálně za cenu, za jakou akcie kupuje od prodávajícího,

  6. za porušení závazku učinit veřejný návrh nabyvatel zaplatí smluvní pokutu ve výši ceny akcií u kterých závazek nedodržel, a to minimálně do výše 20 % kupní ceny,

  7. přílohou smlouvy bude podnikatelský záměr nabyvatele,

  8. za porušení povinnosti dodržet závazky z podnikatelského záměru zaplatí nabyvatel smluvní pokutu ve výši 30 % kupní ceny,

  9. za porušení povinnosti nabyvatele podat před uzavřením smlouvy žádost o povolení spojení podniků Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zaplatí nabyvatel smluvní pokutu ve výši 20% kupní ceny,

  10. prodávající je oprávněn odstoupit od smlouvy v případě, když nabyvatel nezaplatí kupní cenu, nebo její část v souladu s platebními podmínkami, pokud poruší závazek učinit veřejný návrh na odkup akcií minoritním akcionářům a v případě negativního stanoviska Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,

  11. nabyvatel akcií bude smluvně zavázán, že po dobu 5let ode dne nabytí akcií nepřevede získané akcie přímo nebo nepřímo na jinou osobu bez předchozího souhlasu prodávajícího. V případě porušení této podmínky zaplatí kupující smluvní pokutu ve výši ceny akcií, za kterou neoprávněně převedené množství akcií koupil od Fondu národního majetku České republiky,

  12. povinnost nabyvatele zajištění dodávek surovin a polotovarů pro drobné odběratele;


III. ukládá místopředsedovi vlády a ministru financí


  1. zrušit rozhodnutí o privatizaci vydané Ministerstvem financí dne 6. června 1997 pod č. j. 42/23788/97/JM,

  2. zajistit realizaci rozhodnutí uvedeného v bodě II tohoto usnesení.


Provede:

místopředseda vlády a

ministr financí


Předseda vlády

Ing. Miloš Z e m a n , v. r.

Oficiální záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR v pondělí 27. listopadu 2000

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, přeji hezké odpoledne. Vláda si dala na svůj dnešní program celkem 25 bodů, poslední tři jsou ještě projednávány a my vás dnes seznámíme s těmi nejhlavnějšími. Začneme u pana vicepremiéra Mertlíka, ten dnes předkládal několik bodů. Jsou tam takové zajímavosti jako činnost Konsolidační banky, Revitalizační agentura, privatizace Železnobrodského skla a podobně.

Dále bych vás rád seznámil s tím, že vláda schválila výsledek veřejného výběrového řízení na výběr nabyvatele majetkové účasti státu na podnikání společnosti Železnobrodské sklo a návrh dokončení privatizace majetkové účasti státu metodou přímého prodeje předem určenému vlastníkovi. Tímto předem určeným vlastníkem se stává společnost Bijou Terra s.r.o., což je subjekt, který vytvořily společnosti Precioza, Ornela a Jablonex. Toto rozhodnutí bylo zvoleno na základě výběrového řízení, kterého se zúčastnily tři firmy, a to firmy: LIf, Agentura Diamond, s.r.o. a Bijou Terra. Nabídka společnosti Bijou Terra byla druhá nejvyšší, ta cena je 280 191 180 korun, což představuje 1330 korun za jednu akcii. Vyšší byla nabídka Agentury Diamond, která byla v ceně 1332 koruny za akcii, což dává 281 113 272 koruny, rozdíl činí asi 425 000 korun. ??????? (pozn. rozdíl činil 922 092 korun).

Důvod proč byla vybrána druhá nabídka v pořadí byla především dána podnikatelským záměrem a také historií dosavadní činnosti v oblasti sklářského a bižuterního průmyslu, které hovořily ve prospěch společnosti Bijou Terra. Proto hodnotitelská meziresortní komise doporučila vládě dát přednost té, sice o půl milionu nižší, leč podle jejího názoru kvalitnější, nabídce společnosti Bijou Terra. Obě předkladatelská ministerstva, ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo financí se s tímto návrhem ztotožnily a vláda jej také dnes v této podobě schválila.


14. února 2001 došla žádost o povolení spojení do Brna na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.


19. března 2001 předseda výkonného výboru FNM ČR Jiří Havel a 2. místopředseda Jan Juchelka podepsali kupní smlouvu se společností Bijou Terra, s.r.o., která zvítězila ve veřejném výběrovém řízení o 89,26 % akcií společnosti Železnobrodské sklo, a.s. K fyzickému převodu akcií dojde po převodu celé kupní ceny na účet FNM ČR.


17. dubna 2001 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže S 9/01450/01OF V Brně vydal povolení ke spojení podniků Železnobrodské sklo a.s.a Bijou Terra, s.r.o. s podmínkami. V nich se mj. praví: Z hlediska zajištění dlouhodobých odbytových potřeb ŽBS, vyplývajících nejen ze současných kapacitních možností, ale i rozvojových plánů, považují účastníci řízení za optimální plně využít celosvětového teritoriálního záběru, distribučních prostředků a forem kterými disponují největší bižuterní exportéři v České republice. Zajistí se tak vyšší exportní výkonnosti společnosti ŽBS včetně efektivnosti, přičemž se očekává celkové snižování nákladů na obchodní služby.


Skutečnost, že účastníci řízení dávají k dispozici pro současné i budoucí odbytové potřeby ŽBS výše uvedené vývozní i prodejní struktury, které svým teritoriálním rozsahem a šíří prodejního sortimentu nemají v tomto oboru ve světě srovnání, má pro další ekonomický rozvoj a stabilitu ŽBS zcela zásadní význam.



Zabezpečení investičního rozvoje je z pohledu účastníků řízení považováno za jednu z nejvýznamnějších výhod spojení. Předpokládá se totiž zajištění revitalizace technického rozvoje v oblasti technologií, které jsou klíčové pro další rozvoj ŽBS, a dále poskytnutí zcela nových technologií, know how i finančního zabezpečení. Jedná se zejména o oblast tavení a tvarování skla, . . .



Zajištění zaměstnanosti je další uvedený pozitivní dopad spojení. Rozhodujícím parametrem pro zachování zaměstnanosti v odvětví skla a bižuterie je především udržení a zvýšení exportní konkurenceschopnosti. Účastníci řízení jsou si zvláště vědomi toho, že udržení a zvýšení konkurenceschopnosti skleněné bižuterie je mimořádně důležité pro udržení zaměstnanosti v ŽBS, které představuje rozhodující zdroj pracovních příležitostí v regionu Železný Brod a okolí.



Shrnutí efektů posuzovaného spojení mj.: Zajištění odbytu produkce ŽBS a jeho efektivního vývoje jako základních předpokladů pro udržení zaměstnanosti v oblasti regionu.



Úřad po zhodnocení předložených podkladů dospěl k závěru, že pokud jde o rozvoj výzkumu a vývoje, koncentrace umožní spojení zejména finančních prostředků, což může vést k vývoji a vzniku nových technologií a k inovaci stávající techniky.


V době přehodnocení a zrušení původního privatizačního projektu vládou ČSSD, schválení prodeje ŽBS firmě Bijou Terra, s. r. o., podání žádosti o povolení spojení podniků na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, podpisů zástupců FNM kupní smlouvy se společností Bijou Terra a vydání povolení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v Brně ke spojení podniků Železnobrodské sklo a.s. a Bijou Terra, s.r.o. s podmínkami, podle výpisu z obchodního rejstříku, byl členem a později předsedou dozorčí rady starosta města Železný Brod pan Mgr. Václav Horáček. Majitel a.s. PRECIOSA, zřejmě tehdy správně pochopil a vyhodnotil výsledky této fúze, záhy svůj podíl prodal budoucím zakladatelům nechvalně známé a.s. Jablonex Group.



30. září 2005 byla firma Železnobrodské sklo Železný Brod, Průmyslová 702, vymazána z obchodního rejstříku a její nástupnickou organizací se stala, prostřednictvím vlastníka Bijou Terra, s.r.o., JABLONEX GROUP a.s., kterou vlastnila ze 73 % zhruba dvacítka manažerů sdružených ve firmě BTC Bijouterie Trading Company, z 25% rakouská firma s českými kořeny Swarovski, zbytek drobní akcionáři.



1. října 2005 vznikla a.s. Jablonex Group spojením pěti velkých sklářských a bižuterních podniků z Jablonecka - Ornely, Jablonexu, Bižuterie České Mincovny, Železnobrodského skla a Bohemian Jewellery. „Vyvrcholil“ tak proces konsolidace sklářského průmyslu na Jablonecku, jehož cílem bylo prý upevnit a posílit pozici českých sklářských a bižuterních podniků na světových trzích.



31.srpna 2009 JABLONEX GROUP a.s. definitivně zastavila výrobu nejen v Železném Brodě, ale v celém regionu. Tím definitivně skončil bižuterní gigant, společnost Jablonex Group, především neschopností vlastníků se dohodnout, jak společnost vést. Práci ztratilo zhruba 3 900 lidí. Akcionáři začali rozprodávat majetek, udali značku Jablonex a 90 procent akcií. Výsměchem nezaměstnaným je i současná webová stránka JABLONEX GROUP a.s., kde se mj. praví: Firma prošla úspěšnou restrukturalizací na realitní společnost. Naším cílem je rozvíjet rozsáhlé areály a vytvořit nejkvalitnější podnikatelské centrum v regionu Jablonecka. Areály nabízejí kombinaci administrativních, skladovacích a výrobních prostor v jediné lokalitě. Kvalitní zázemí ve spojení s příznivými cenami vytváří příležitosti pro začínající podnikatele i rozjeté firmy.


Prostřednictvím Fondu národního majetku České republiky (zrušeného), Vlády ČR (odvolané), Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (nekompetentní rozvahy a katastrofální dopady fůze), MÚ Železného Brodu do roku 2001 držitele 5,26% akcií a.s.ŽBS, dvaceti fyzických osob a jedné právnické (nikdy neměli s Železným Brodem nic společného), se rovněž Železnobrodsko vyrovnalo s totalitní minulostí, nicméně na to doplatili, tak jako v mnoha dalších případech nevinní.


Docela zajímavá se v této souvislosti jeví následná prohlášení v tisku, po roce 2009, kdy Jablonex Group totálně zkrachoval a výroba v areálu ŽBS Železný Brod byla ukončena, např.:


Léta jsme se chlubili nezaměstnaností kolem čtyř a půl procenta a teď už jsme někde na patnácti procentní hranici, což je tragédie. Byl to ale dlouhodobý proces. V bývalém Železnobrodském skle se postupně propouštělo několik posledních let a nynější ukončení výroby a plánovaný odprodej areálu je jen třešničkou na dortu toho všeho,“ konstatoval Václav Horáček.


V Brodě podle něj panuje obecný názor, že konec Železnobrodského skla vlastně začal už v době, kdy se závod sloučil s několika dalšími podniky a vznikla společnost Jablonex Group. „Místním se to nikdy nelíbilo a mně taky ne,“ poznamenal starosta.


Spor o záchranu Jablonexu


Václav Horáček se také stal terčem kritiky odborového předáka železnobrodské pobočky sklářské společnosti Jablonex Group. Pobočka právě v Brodě ukončila činnost a zahájila propouštění sklářů. Předák uvedl, že starosta Horáček se údajně pro záchranu podniku v Železném Brodě příliš neangažoval:


"Nemyslím si to jen já, ale většina lidí z fabriky. Pan Horáček se zasloužil o to, že z původního podniku Železnobrodské sklo odešel management, který ho chtěl zprivatizovat, a firmu získal Jablonex," řekl předák a dodal: "Pan starosta si myslel, že společnost rozkrádají, a nechal je vyházet. Dá se ale pak diskutovat, jestli by to dopadlo tak jako teď."


Václav Horáček si však za svým postupem stál:


"Samozřejmě že bych byl rád, kdyby se zachovala původní železnobrodská sklárna, městu ztráta značky uškodila. Ale zajímala se o ni neznámá společnost, která měla sídlo na Panenských ostrovech, to bylo podivné," uvedl pro server Aktuálně Horáček.


Prameny: Firemní časopis a.s.ŽBS „Profil“, Železnobrodský Almanach 1946, internetové informace státních institucí, denní a odborný tisk, osobní zkušenost.


Zdeněk Hromas

Železný Brod

tel.:737462228


Předmět: Vyrovnání s minulostí, aneb, když se řekne ŽELEZNOBRODSKÉ SKLO

Dobrý den,

velmi tímto děkuji panu Hromasovi za založení tohoto diskusního vlákna a za informace, které soustředil. Je velmi přínosné zjistit z ověřitelných zdrojů, co a jak tehdy probíhalo a co vlastně vedlo ke konci podniku Železnobrodské sklo
ŽBS pro Železný Brod znamenalo nejen klíčového zaměstnavatele ve městě, ale bylo i  "značkou" a poměrně slavným a ve světě známým podnikem. Dalo by se říct - ŽBS bylo naše rodinné stříbro.

Budu moc ráda, pokud se do této diskuse zapojí více lidí a dodají pohledy z více úhlů a stran. Toto pro historii Brodu tak zásadní téma  chci podrobně zpracovat i do městské kroniky
Naše potomky a následovníky to zcela jistě bude zajímat.

Hezký den

Alena Kortanová

Předmět: Re: Vyrovnání s minulostí, aneb, když se řekne ŽELEZNOBRODSKÉ SKLO

 Dobry den 

tohle vlakno je venovano detailnimu popisu chronologie  udalosti, ktera se primo  a zasadne  dotkla 3900  obcanu  mesta a neprimo dalsich desetitisicu ve meste i okoli. Presto je na pocitadle zatim  jen 100 precteni. V v realu se vetsina zajemcu pripojuje k vlaknu, ktere je zaujalo, i nekolikrat takze  zajem treba si i jen zbezne p r e c i s t  (nemluvim ted vubec o  chuti/ochote zareagovat  a napsat verejne  svuj nazor) tohle obsahle a zasluzne  pojednani projevilo jen par desitek spoluobcanu. To je taky docela vypoved - sociologicka - o meste a  jeho obcanskem zivote  roku 2018 -  ne? Svedci i o tom, ze temer vsichni internetovi uzivatele dnes uz  utekli do prislusnych facebookovych apod. ulit  - a tez je to  i doklad o temer dokonale uspesnosti snahy nalezite umrtvit  tohle forum...  

Počet příspěvků: 3 zobrazené: 1 - 3

MĚSTSKÝ ÚŘAD ŽELEZNÝ BROD

náměstí 3. května 1
468 22 Železný Brod

tel.: 483 333 911
fax: 483 333 952

e-mail: podatelna@zelbrod.cz

ID datové schránky: zbgbryd
IČO: 00262633
DIČ: CZ00262633
číslo účtu: 0963249319/0800

Další kontakty

ÚŘEDNÍ HODINY

Pondělí 8.00 - 17.00
Středa 8.00 - 17.00

Rozšířené úřední hodiny pro některé agendy:

Úterý 8.00 - 12.00
Čtvrtek 8.00 - 12.00