Detail akce

Tato organizace se věnovala propagaci letectví a rozšiřování povědomí o něm mezi širokou veřejností. K letectví se přihlásilo tisíce nadšenců. Již k 1. dubnu 1926 bylo v Československu založeno 154 místních skupin Masarykovy letecké ligy, které měly dohromady 9 000 členů. Členský příspěvek byl stanoven na 1 Kč měsíčně. Masarykova letecká liga uspořádala za první půlrok svého trvání 325 přednášek, 36 leteckých dnů, 48 proslovů při schůzích, 16 koncertů, pět leteckých krajinských výstav. Celkem v té době již pracovalo 220 skupin s 90 000 členy. Do jejích řad vstupovali vojáci, politici i další významné osobnosti a hlásila se k ní řada organizací a škol. Liga byla také propojena se skautským a sokolským hnutím. Tyto odbočky Masarykovy letecké ligy se především věnovaly na přednáškovou a výstavní popularizaci letectví. Vedle osvětové činnosti se Liga věnovala i praktickým leteckým aktivitám, zejména stavbě modelů letadel a kluzáků a zajišťování studijních pobytů československých odborníků v zahraničí. Přechod ke skutečnému létání, zejména k plachtění jako jeho nejdostupnější formě, probíhal jen velmi pomalu. K nejvýznamnějším akcím Masarykovy letecké ligy patřila iniciativa „Tisíc pilotů republice“ realizovaná ve druhé polovině třicátých let, tedy v období narůstajícího ohrožení Československé republiky.

Odbočka Masarykovy letecké ligy v Železném Brodě byla ustavena v roce 1928. Členskou základnu tvořili za začátku zájemci o letectví z řad záložních důstojníků a vojáků, dále státní úředníci a činovníci města, kulturních a sportovních organizací. Byly pořádány přednášky leteckých odborníků, výstavy, letecké dny a zájezdy na podobné podniky. První činovníky odbočky Masarykovy letecké ligy v Železném Brodě byli: Josef Hladík učitel, Antonín Cakl úředník ministerstva obrany, Antonín Hádek obchodník, Josef Kopal knihtiskař, Eman Klusáček, Heřman Jiránek dentista, František Timoteus Petr farář Jednoty bratrské, četnický strážmistr Karel Bígl a jiní. Odbočka MLL v Železném Brodě uspořádala v roce 1929 velké letecké podniky. Během školních prázdnin připravila v přízemí budovy Sklářské školy a okolí velkou leteckou výstavu. Mezi exponáty patřily: trup vojenského letadla, letecké motory, vrtule, přístroje, padáky a veliké množství propagačního obrazového materiálu. Výstava byla doplněna přednáškou letce a spisovatele Tomáše Antonína Pánka z Prahy. Po této propagační akci byl v Zásadě uspořádán letecký den, který se setkal s mimořádným zájmem. Letecké podniky tohoto typu, zejména letecké dny, znamenaly pro pořadatele výrazný propagační i finanční přínos.

První bezmotorové letadlo (kluzák) SKAUT bylo postaveno přičiněním tří členů železnobrodské MLL, studentem průmyslové školy Františkem Kvíčalou, Jaroslavem Kotrbou a Aloisem Vokounem. Samotná konstrukce letadla vznikla v místnostech sklářské školy, jejíž ředitel arch. Alois Metelák projevil projektu nebývalou ochotu a podporu. Stavba nebyla jednoduchá. Tvůrci museli překonat řadu konstrukčních problémů a také se potýkali s obtížným sháněním speciálního leteckého materiálu.

V roce 1934 poslala železnobrodská odbočka Masarykovy letecké ligy Josefa Pallu na letecký kurz do Mladé Boleslavi, aby se stal instruktorem dalších zájemců.  A tak na podzim téhož roku, se konal v Železném Brodě první kurs výcviku plachtařů. Tohoto prvního kursu se také zúčastnili zájemci ze Semil, Turnova, Staré Paky a Rovenska, kteří pak po výcviku založili doma Plachtařské odbory a vlastní výcvikové školy. V té době začali místní „letci“ uvažovat o Kozákovu jako o vhodném kopci pro výkonné létání. Přechod od krátkých letů v malé výšce k odvážným přeletům nad několik set metrů hlubokou propastí rozhodně nebyl snadný. Přesto se Kozákov postupně stal velmi oblíbeným místem plachtařského sportu. V červnu 1938 došlo k tragické nehodě, při níž zahynul Karel Peroutka. Je pohřben na železnobrodském hřbitově. Byl to poslední let v meziválečném období. V druhé polovině roku 1938, v těžké politické situaci státu, bylo vydáno omezení a později zákaz letecké činnosti. Během války se plachtaři nestýkali. Při zatčení jednatele Karla Kotrby, byly při domovní prohlídce zabaveny všechny spolkové doklady.

Po skončení války, v roce 1945, bylo Civilní lidové letectví nově organizováno v jednotné organizaci Český Národní Aeroklub Praha s místními skupinami. Také v Železném Brodě se ustavila místní skupina ČNA. Do Železného Brodu se dostal zabavený letecký materiál z německé výcvikové základny v Grunau. Šlo o kluzáky, školní i výkonné větroně. Noví piloti, vycvičeni v ústřední škole na Rané se stali instruktory nováčků. Předváleční piloti byli přezkoušeni, mezi nimi i Josef Palla. Létal na stroji BABY II. Létalo se doslova z každé mezi, časem vznikla řada nových letišť: pod Kozákovem, v Držkově, na Královce, na Špičáku. Využitím bývalých vojenských letišť se vytvořily podmínky pro účelnější a bezpečnější výcvik. Železnobrodským střediskem se staly Hodkovice nad Mohelkou, kde vznikla Ústřední plachtařská škola vybavená navijáky, motorovými letadly pro vlek větroňů a výkonnými větroni. Ani tady se železnobrodští letci neztratili. Náčelník oddílu Josef Palla si koupil letadélko PIPER-CUB pro vlastní podnikání ve sklářském průmyslu, které sloužilo i pro výcvik žáků letecké školy.

Po komunistickém převratu v únoru 1948 došlo k zásadní změně politických poměrů. Nezávislé spolky byly postupně rušeny. Masarykova letecká liga byla označena za politicky nespolehlivou organizaci, její činnost byla znovu zakázána. Letecká činnost byla centralizována pod státní organizace (Svazarm).

Tématu Masarykovy letecké ligy se bude šířeji věnovat výstava v naší Národopisné expozici na Bělišti, na jaře tohoto roku. Závěrem bych rád poděkoval Anně a Marcele Pallovým. Bez nich by tento text nevznikl.

David Řeřicha, pracovník muzea