Dobrý den všem,

zítra 3. května 2018 je po dvou letech zas akce Otevřená radnice. (Od 13 do 16 hodin).

Při ní budu také na radnici u městských kronik z posledních 70 let. Budu tam mít i mnou psanou kroniku z roku 2013, za kterou jsem dostala ocenění 3. místo v LB kraji.(společně s kronikou Evy Vozkové za rok 2012 - soutěž kronik se vždy vztahuje ke dvěma ročníkům zároveň).

Budu tam mít i vytištěnou, dosud nesvázanou kroniku roku 2014. Tato kronika zatím nemůže být svázána, protože podle kronikářských předpisů musí být každá kronika nejprve orazítkovaná a odsouhlasená vedením města.
Já jsem kroniku 2014 dávala na flešce asistentce starosty Ing. Jitce Kolové už před dvěma lety, pan starosta o tom ví, měl tehdy otevřené dveře, pozdravili jsme se a můj rozhovor s Jitkou o tom, že nesu kroniku na flešce, slyšel.
Nicméně - od té doby nijak a ničím nezareagoval, nevím, zda kroniku četl a nevím, kdy a zda se k ní vyjádří.
Kroniku 2014 jsem tedy dala na infocentru vytisknout, abych ji aspoň takto - nesvázanou, neodsouhlasenou vedením města - mohla zájemcům při akci Otevřená radnice ukázat.
Tedy - město ji dostalo podruhé, asi tak před 10 dny.
Ani tentokrát - podruhé - od vedení města absolutně žádná reakce - zda se tím budou zabývat a kdy. Prostě - bez reakce.....
Takže kronika 2014 stále čeká na odsouhlasení vedení města. Na absolutní NEsoučinnosti a  NEreakci pana starosty to stále vázne a stojí.

Kroniky 2015, 2016 a 2017 mám tedy zatím jen v počítači a pořád je tedy průběžně doplňuji dalšími kapitolami. Nespěchám, nemám proč, když ani ta kronika 2014 není po dvou letech od vedení města nijak zkontrolovaná, případně odpřipomínkovaná.....

Pro zájemce o historii Brodu s sebou  u vezmu ještě mnohé další písemnostii a materiály z mého osoobního archivu (tyto věci sbírám - prosím, kdybyste kdokoli jakékoli písemnosti k Brodu měl, hlavně je nevyhazujte!!!). 

Těším se se zájemci o brodskou historii zítra na viděnou.

Alena Kortanová

Odbočuji z diskuse Vzhled města do diskuse o kronice. Pan Hromas si v té o vzhledu města posteskl, že nejsou záznamy o nedávné minulosti kolem roku 1989.

V červnovém zpravodaji vyjde další pokračování Střípků z archívů a kronik, i tentokrát se bude věnovat zvláštním přírodním úkazům a také výkyvům počasí.  V textu jsou uvedeny citace z Fišerovy kroniky. Mám za to, že doslovné citace zvýrazněné kurzívou navozují atmosféru doby právě i odlišností stylu, jakým se tehdy psalo.  

 Dobrý den

Nechte to být jak to je zapsáno. Je pěkné přečíst něco starší verzí češtiny A pozorovat ten vývoj toho jazyka.

Alena Kortanová napsal(a):

V pátek 3. května od 13 do 18 hodin je v rámci akce Otevřená radnice možnost nahlédnout do městské kroniky, konkrétně do svazků z několika posledních let (starší ročníky kroniky jsou uloženy v Okresním archivu v Jablonci nad Nisou). 

 Dobry den, ctu si v zeleznobrodskem zpravodaji vase vynatky zapisu kroniky roku 1782 a 1845. Zapis  o anomalnim pocasi jara roku 1782 je zajimavy tim, ze nejblaznivejsim rokem evropskeho pocasi novodobe historie byl  zrejme  az ten  rok nasledujici, 1783, kdy v cervenci ("leto beze slunce v zapadni Evrope") vybuchla sopka Laki na Islandu. Nasledne vykyvy pocasi trvaly az do jara 1785,   ktere bylo suverenne nejchladnejsim v poslednich 250 letech a to jiste i zde v regionu (zapisy o chodu ledu na Labi a Vltave jsou az kolem 25.dubna, temer neuveritelne pozdni datum).  Proto je zajimave, ze konkretne z jara1785 zrejme tedy v mistni kronice zapisy nejsou. Jeste pridam snimek webkamery vcerejsiho ohnostroje http://kamery.hydronet.cz/brod/photo/gallery/brod_201305032128.jpg a jednu dubnovou duhu http://kamery.hydronet.cz/brod/photo/gallery/brod_201304131812.jpg

Uložené příspěvky jdou od uživatele pouze smazat, nejdou opravit. Administrátor může provádět i opravy. Žernovník je "učesán".

Chtěla bych poprosit administrátora webovek o pomoc: Vkládala jsem úryvek z loužnické kroniky a po jeho vložení vidím, že se tak nějak divně graficky poskládal. Nejsem technik, tak bohužel nevím, jak to opravit.

Poté, co vešlo ve známost, že jsem převzala starost o brodskou kroniku, mě velmi potěšila jedna věc: A to - kolik lidí má velký zájem o zdejší historii. Lidé, které to zajímá, se na mě obracejí s různými dotazy mailem i osobně.
Tam, kde můžu, ráda pomůžu a potřebné informace vyhledám a nebo dotyčného aspoň nasměruji. Někdy ovšem sama zatím nevím, kde by se daná věc dala najít. Ale třeba se potřebné informace objeví časem, při nějakém dalším hledání.... protože další úžasná věc je to, že mi lidé sami začali spontánně posílat své tipy, postřehy, získané historické informace a také staré fotografie.
Vše shromažďuji, nic nepřijde vniveč a všem dotyčným za jejich zájem a zpětnou vazbu moc děkuji. Před očima se mi tak skládají jednotlivé historické události a souvislosti jako puzzle. Je to opravdu fascinující, když před vámi ožívají příběhy z dávné historie.
V dubnovém zpravodaji vyšel článek o povodni na Žernovníku v roce 1871. Je tam zmíněno, že nejhorší průtrž mračen s velkým krupobitím tehdy postihla oblast Zásady a Loužnice a poté se velká voda přivalila Žernovníkem do Brodu.
Dostala jsem zajímavý mail paní Jany Matěáskové, kde mi posílá úryvek z Kroniky Loužnice, ve kterém je popsáno, jak povodeň probíhala tam. Se souhlasem paní Matěáskové (které tímto velmi děkuji), sem tento úryvek vkládám.:
-
Byla neděle a na Příchovcích se konala pouť. Po celý den krásně svítilo sluníčko, jen k večeru se začaly ukazovat mráčky. Večer pak po desáté hodině bylo na východě zamračeno a občas se zablýsklo. Mraky
postupovaly k západu a bouřka se stávala silnější. Najednou začalo pršet a déšť každým okamžikem přibýval. Do toho začaly padat kroupy za neustálého rachotu hromu. Déšť se proměnil ve velký příval vody, kroupy padaly velikosti až slepičích vajec. Za krátkou dobu se cesty a pěšiny proměnily v potoky, všude se hrnuly přívaly vody a braly s sebou hlínu a kamení. Jaké proudy se tenkrát řítily, je možné si udělat představu.
Vody se řítily po našich stráních. V domě čp. 49 bydlela tehdy rodina Pavlasova, těm voda vyrazila dveře na hoření straně domu a celou silou vrazila do síně, tam zvrátila jarmaru a jelikož dolení dveře byly zavřeny voda vnikla do chléva a do světnice. Museli potom kůlem vypáčit dolení dveře, aby voda mohla odtékat. Potok se rozvodnil tak, že voda vnikala oknem do domu čp. 35. Nejhůře na tom byli obyvatelé domu čp. 34 pan Petr Jindra.
Tam když voda vnikla do světnice, vylezli děti i staří na chlebovou pec a když začala voda přibývat začali zoufale volat o pomoc. Jejich volání uslyšel soused pan Bouček, který jim přispěchal na pomoc. Pomocí žebříku položeného na okna a na pec je zachránil.
Most i obě lávky přes potok byly strženy. V hostinci u Krupků byla toho večera pořádána taneční zábava. Účastníci, kteří bydleli na druhé straně obce, museli počkat, až voda opadne, aby mohli se přebrodit přes potok.
V Železném Brodě neměli ani tušení co se v Loužnici děje a klidně spali. Teprve hukot rozdováděného Žernovníku je probudil. Několik domů bylo proudem strženo a tok Žernovníku přerazil Jizeru a hrnul se přes druhý břeh, kde část Brodce byla zatopena.
Teprve druhý den bylo vidět, co tu škody bylo naděláno za poměrně krátkou dobu.

Hezke cteni o davnych dobach.... Zaujala mne ta zprava o tanecni zabave v hostinci u Krupku. Kdyby si v Louznici dali  postavit nalezity protipovodnovy tunel, jaky budou mit  ted v Jablonci  http://liberec.idnes.cz/razba-stoly-skoncila-0ry-/liberec-zpravy.aspx?c=A130329_082734_liberec-zpravy_ddt dostali by se tehda navstevnici plesu k ranu domu suchou nohou - i pri prilezitosti takoveto "desetitisicilete" vody :)

(Pisi to  v naznacich, nechci si pohnevat  tu mocnou organizaci. Za miliardu by se leccos protipovodnoveho - a potrebnejsiho a uzitecnejsiho nez ten jablonecky tunel - hodilo postavit i leckde na Jizere :)