Dobrý den.

Vím, že nás čeká docela nepříjemné období dopravního chaosu a zmatků, při opravě jediného mostu v Železném Brodě. Po prvním zasedání komise pro vzhled města mě však napadla myšlenka, že zřejmě ten nejhorší způsob nakládání s veřejným majetkem, by bylo se tvářit, jako-by byl samo udržovatelný a bezúdržbový. Dlouhodobá absence úprav, oprav a údržby, podle mého názoru, se vždy v konečném účtování prodraží. Mám pocit, že veliké, potřebné i diskutabilní projekty váží, vzhledem k případným a lákavým dotacím i veliké procento městských rozpočtů, při čemž se na trvale udržitelný stav a rozvoj poněkud zapomíná. Pokud k tomu přidáme případné půjčky, potom dlouhodobé zanedbávání stavu veřejného majetku, může přinést škody, mnohdy převyšující přidanou hodnotu nově tvořeného.

Pokud dnes opravdu nestraně a soudně zhodnotíme stav a vzhled veškerého veřejného majetku na území města, včetně pozemků, veřejných budov, nájemních domů a bytů, veřejných komunikací a cest, veřejných prostranství, sportovních hřišť a oddechových ploch apod., zjistíme zřejmě, že není v mnoha případech v nejlepší kondici. Myslím si, že je správné obracet důsledně nájemné do oprav a úprav nájemního bydlení, včetně zachovávání historické kontinuity. Je však naprosto evidentní, že co člověk to jiný názor, zájem a priorita. Není věru na světě ten, kdo by se zavděčil lidem všem. Všem jistě ne, ale hledejme společně průřez potřeb, které by relativně uspokojovaly co největší množinu obyvatel Železného Brodu. Proto vidím jako nezbytné dát IPRM (investiční plán rozvoje města), pokud existuje, k veřejné diskusi. Vše záleží samozřejmě na otevřenosti a organizačních schopnostech vedení města, stejně jako na schopnostech a odpovědnosti všech, kterých se trvale udržitelný rozvoj města bezprostředně týká.

Prokazatelně existují veliké rozdíly mezi městy a vesnicemi doma i v okolních státech. Tvrdím, že cesta k příjemnějšímu a přívětivějšímu městu vede přes soudný, nicméně kritický pohled občanů, kteří jsou ochotni se podělit s ostatními o svůj pohled na stav věcí veřejných. Rezavou lávku přes Jizeru, zarostlá veřejná prostranství, rozbité silnice a místní komunikace apod. jistě vidí každý. Pokud to však nebudeme považovat za normální, je k lepšímu životnímu prostředí našlápnuto správně.

Když už se zřejmě v naší Železnobrodské kotlině nezvýší stavebně výrazně počet pracovních míst, což je nepochybně obrovská nevýhoda oproti místům s vhodným místem pro zástavbu, tak se alespoň permanentně pokoušejme o stále příjemnější a přívětivější místo k životu.