Místní skupina ČKA - Český ráj Vás srdečně zveme v neděli 22. ledna 2012 od 15 hodin do KC kina v Železném Brodě na přednášku a besedu s autory dokumentace vzácných památek kláštera sv. Sávy v Judské poušti ve Svaté zemi "Jak se fotí svatost. (?) (!)".
Fotograf Luboš Tomešek byl představeným kláštera sv. Sávy před několika měsíci vyzván k tomuto dílu. Pomáhat s realizací, kromě tamních mnichů, mu jel i zdejší diákon Josef Brožek. Dostali pak svolení, že se o tyto skvosty mohou podělit i s posluchači ČKA.
Klášter Mar Saba, jak se udává ve většině informací - česky sv. Sáva - je největší klášterní komplex v Judské poušti. Je vystavěn na jižních útesech údolí potoka Cedronu, které začíná v Jeruzalémě mezi Olivetskou horou a Chrámovou horou. Obezděný - opevněný prostor v sobě uvnitř skrývá desítky staveb. Areál se nachází asi 10 km vzdušnou čarou východně od Betléma, v nadmořské výšce 250 m. Je nutné si však uvědomit, že nedaleké Mrtvé moře, do něhož potok Cedron ústí, se nachází 420 metrů pod hladinou oceánu.
V téměř svislé skalní stěně Cedronské rokle na západ od kláštera sv. Sávy jsou nesčetné jeskyně, které byly obývány poustevníky už v prvních stoletích křesťanství. Jedna z nich byla obývána mladým Sávou, rodákem z Kapadokie (* 439, + 532 n. l.), který v roce 457 vstoupil do kláštera v Jeruzalémě, avšak v roce 478 vyhledal samotu v údolí Cedronu. V roce 483 zakládá spolu s dalšími poustevníky velkou lávru - počátek dnešního největšího kláštera v Izraeli, který přes všechny útoky a katastrofy kontinuálně existuje až do dnešních dnů.
Sv. Sáva získal věhlas nejen v Palestině, ale také v hlavním městě říše - Konstantinopoli, kam ve vysokém věku 90 let odcestoval, aby přesvědčil císaře Justiniána k obnově kostela Narození Páně v Betlémě. Po jeho smrti v roce 532 ve věku 93 let se jeho hrob stal poutním místem a klášter byl dále rozšiřován. V jeho prostorách žilo v dobách konjuktury mnišského období 500 - 800 mnichů, některé prameny uvádí až neuvěřitelný počet 4000, to ale předpokládám, že sem započítávají i obyvatele jeskyní v blízkém okolí kláštera. Velké množství z nich dosáhlo svatosti a sehráli velkou roli v teologii.
Za zdmi kláštera žil a tvořil i sv. Jan z Damašku. V tu dobu se klášter stal baštou odporu proti obrazoborectví. Proto se zde zachovaly skvosty ikon a jiných památek. Janovo nejdůležitější teologické dílo, „Pramen vědění“, bylo napsáno zde. Když asi v roce 750 n.l. ve vysokém věku zemřel (podle tradice 104 let), byl rozpoznán jako největší teolog své doby.
Mniši z kláštera Mar Saba přispěli zásadní měrou k rozvoji liturgie v pravoslavné církvi, sestavili typicon - knihu pokynů pro bohoslužby a obřady - která se stala standardem pro ortodoxní svět až do 19. století.
O tomto úžasném místě, které jsem sám měl možnost navštívit jako poutník pod vedením arcibiskupa Kryštofa, by se dalo napsat mnoho dalších informací a zajímavostí, které přesahují rámec Zpravodaje. Věřím však, že oba přednášející v budoucnosti o své zkušenosti připraví publikaci. Ale ještě předtím, za čerstvé paměti, jsou ochotni se o tyto informace podělit se čtenáři těchto řádků.
Přijďte proto do příjemného prostředí „repasovaného“ kina obohatit se o krásu i vědomosti. Určitě nebudete litovat!

Těšíme se na Vaši bohatou účast.
Ing. arch. Martin Tomešek