Ministerstvo zdravotnictví

Přibližně po třech letech výskytu v Asii se současný kmen vysoce patogenní ptačí chřipky (aviární influenza, virus H5N1) rozšířil do Evropy. V říjnu 2005 byla přítomnost viru potvrzena poprvé v Rumunsku, Turecku a v evropské části Ruska. V únoru a březnu 2006 se nákaza rozšířila do dalších evropských států. Byla potvrzena především u volně žijících ptáků (zejména labutí).

Co je ptačí chřipka?

Ptačí chřipka (přesnější je chřipka ptáků) je virové onemocnění postihující ptáky, jehož rezervoárem je především migrující vodní ptactvo. U těchto hostitelů infekce probíhá obvykle bezpříznakově, jen výjimečně je klinicky zjevná. Zasáhne-li však drůbež (slepice, husy, krůty, kachny krocany), může se projevit jako vysoce infekční s prakticky stoprocentní úmrtností v postiženém chovu.

Přenos ptačí chřipky

K přenosu obecně dochází především trusem nemocných ptáků, ale i infikovanými kadavery, infikovanou podestýlkou atp.

Přesnou příčinu úhynu ptáka lze zjistit pouze laboratorně.

Lidé se mohou infikovat pouze velmi těsným kontaktem s infikovanými ptáky či uhynulými ptáky nebo s jejich exkrety (výkaly, peří).

Dosud nebyl zaznamenán případ přenosu ptačí chřipky z volně žijících ptáků na člověka.

Virus je ničen záhřevem nad 70°C za několik sekund.
Dosud nebyl prokázán přenos nákazy z člověka na člověka.

Inkubační doba

Inkubační doba je časový úsek mezi kontaktem s virem a projevem klinických příznaků. V případě ptačí chřipky H5N1 je to pouze několik dní (do jednoho týdne).

Příznaky ptačí chřipky u drůbeže
Drůbež je otupělá, má načepýřené peří, je netečná, odmítá se pohybovat.

Příjem krmiva je výrazně snížen, nebo zvířata nepřijímají krmivo vůbec. Rovněž snáška se výrazně snižuje, nebo se úplně zastaví. Vejce jsou deformovaná a mají tenkou skořápku. Některá zvířata mají příznaky nachlazení (výtok z nosu, kýchání).
V závislosti na stupni patogenity daného ptačího kmene (tj. na jeho schopnosti vyvolat onemocnění) může v nakaženém chovu dojít až ke 100% úhynu.
Nebezpečí pro člověka

Při dodržení základních ochranných pravidel je pravděpodobnost nakažení mizivá. Je třeba se vyvarovat všech zbytečných kontaktů s podezřelými a uhynulými ptáky, stejně tak s jejich exkrety (trus, peří, kontaminovaná podestýlka atd.).

Možnosti ochrany

Zásady ochrany před nákazou:

• chránit se kontaktu s uhynulými ptáky
• nedotýkat se ptačích výkalů
• informovat o nálezu většího počtu uhynulých ptáků veterinární správu
• poučit děti, aby se nedotýkaly mrtvých opeřenců a nehrály si s drůbeží
• dbát o osobní hygienu (umývání rukou, přezouvání, převlékání po kontaktu s drůbeží)
• nezpracovávat nemocnou drůbež

při zahraničních cestách do rizikových oblastí postižených ptačí chřipkou dbát na základní cestovatelské zásady, to je:

• vodu pouze z originálních obalů,
• konzumovat pouze tepelně opracované potraviny,
• zmrzlinu pouze z originálních obalů,
• vyhýbat se trhům s drůbeží, nekonzumovat zde jídla na ulici.

Co dělat v případě, že máte u svého drůbežího hejna podezření na infekční chorobu?

Informujte ihned veterinárního lékaře nebo veterinární správu. Nedovolte vstup cizím osobám do postiženého místa. Řiďte se přesně podle instrukcí soukromého nebo úředního veterinárního lékaře.

V Praze dne 23. března 2006

Další informace naleznete na webových stránkách Státní veterinární správy ČR – http://www.svscr.cz a Ministerstva zdravotnictví – http://www.mzcr.cz